Hebrews 9
1 Také ta první[ smlouva] ovšem měla pravidla bohoslužby i svatyni, [ale] pozemskou.
2 Byl totiž zřízen první stánek, v němž[ byl] svícen, stůl a chleby předložení, a ten se nazýval svatyně.
3 Za druhou oponou pak[ byl] stánek nazývaný nejsvětější svatyně.
4 K ní patřil zlatý kadidlový oltář a truhla smlouvy, ze všech stran obložená zlatem, v níž byl zlatý džbán s manou, Áronova hůl, která rozkvetla, a desky smlouvy.
5 Nad ní pak[ byli] cherubové[ Boží] slávy, kteří zastiňovali slitovnici. O těchto věcech[ však] nyní nelze mluvit dopodrobna.
6 Od doby, kdy to bylo takto zřízeno, vcházejí kněží neustále do prvního stánku a konají bohoslužbu.
7 Do toho druhého však[ jen] jednou za rok[ vchází] samotný nejvyšší kněz, a[ to] ne bez krve, kterou obětuje sám za sebe i za hříchy lidu, [spáchané] v nevědomosti.
8 [Tím] Duch Svatý poukazuje na to, že dokud stál ten první stánek, nebyla ještě zjevena cesta[ do] svatyně.
9 [Byl] to[ jen] náznak pro nynější čas: podle něj se obětují dary a oběti, jež tomu, kdo koná bohoslužbu, nemohou dát dokonale[ čisté] svědomí.
10 [Šlo] jen o pokrmy, nápoje, různá omývání a tělesná nařízení, uložená[ lidem] jen do času nápravy.
11 Kristus však, [jako] nejvyšší kněz budoucího dobra, přišel skrze větší a dokonalejší stánek, neudělaný rukama, to jest ne[ rukama] tohoto stvoření.
12 Když[ nám] získal věčné vykoupení, vstoupil jednou provždy do nejsvětější svatyně, a[ to] ne s krví kozlů a telat, ale se svou vlastní krví.
13 Vždyť jestliže krev býků a kozlů a popel z jalovice, skrápějící poskvrněné, posvěcuje k čistotě těla,
14 čím spíše krev Krista, který skrze věčného Ducha obětoval sám sebe neposkvrněného Bohu, očistí vaše svědomí od mrtvých skutků ke službě živému Bohu?
15 A proto je prostředníkem nové smlouvy, aby ti, kdo jsou povoláni, mohli přijmout zaslíbení věčného dědictví, neboť[ již] nastala smrt k vykoupení z přestupků[ spáchaných] za první smlouvy.
16 K závěti se totiž musí připojit smrt toho, kdo ji ustanovil.
17 Platná je přece[ jen] závěť těch, kdo zemřeli: dokud ten, kdo ji ustanovil, žije, nemá vůbec žádnou moc.
18 Proto ani ta první[ smlouva] nebyla uzavřena bez krve.
19 Když totiž Mojžíš všemu lidu přednesl všechna přikázání podle Zákona, vzal krev telat a kozlů s vodou, rudou vlnou a yzopem a pokropil jak samotnou knihu, tak i všechen lid
20 se slovy: "Toto[ je] krev smlouvy, kterou vám Bůh přikázal."
21 Podobně tou krví také pokropil stánek i všechny nádoby k bohoslužbě.
22 A podle Zákona se téměř všechno očišťuje krví a bez prolití krve není odpuštění.
23 Obrazy nebeských věcí tedy[ bylo] potřeba očišťovat takto; samy nebeské věci však lepšími oběťmi, než[ jsou] tyto.
24 Kristus přece nevstoupil do svatyně udělané rukama( jež[ je] zobrazením té pravé), ale do samotného nebe, aby se nyní objevil před Boží tváří za nás.
25 Ne proto, aby obětoval sám sebe znovu a znovu, tak jako nejvyšší kněz každoročně vchází do nejsvětější svatyně s cizí krví
26 (protože[ tehdy] by musel od založení světa trpět mnohokrát), ale nyní na konci věků se ukázal, aby svou obětí odstranil hřích jednou[ provždy].
27 A jako je lidem uloženo jednou zemřít, a potom[ přijde] soud,
28 tak byl i Kristus jednou obětován, aby vzal na sebe hříchy mnohých, a těm, kdo ho očekávají, se podruhé ukáže bez hříchu, aby[ je] spasil.